Jirka (25 let) a Kuba (35 let) se neznají, ale oba se narodili s dětskou mozkovou obrnou, která každému z nich vzala zdraví a bohužel i samostatnost. Jejich příběhy jsou jiné, avšak oba si zaslouží naši pomoc, nejen oni, ale i jejich pečující mámy.
Jirka, byť je v těle mladého muže, mentálně je v kůži ročního dítěte. Po odchodu otce od rodiny se jeho psychický stav zhoršil. Při lékařských prohlídkách kouše, je agresivní a začal se sebepoškozovat. Žije se svojí maminkou, která mu věnuje péči 24/7. Jak sama píše: „Péče o Jiříka je víc a víc náročnější, kromě služeb denního stacionáře jsme v tom tak nějak sami.” Jirka nechodí a je upoutaný na vozík a zcela odkázaný na pomoc druhých. Péče o takto nemocné dítě je náročná nejen psychicky, ale i fyzicky a finančně. Náklady této rodiny se v měsících, kdy je nutné uhradit všechny pojistky na vůz či kompenzační pomůcky, nedejbože rozbitou pračku, vyšplhají tak vysoko, že Jirkově mámě zůstane pár stovek v kapse na jídlo a jakékoliv běžné věci denní potřeby.
V případě Kuby ho nechme promluvit těmito řádky:
„Jmenuji se Jakub a narodil jsem se s dětskou mozkovou obrnou (kvadruparézou). Jsem upoután na vozík a jsem závislý na pomoci druhé fyzické osoby. Pomoc potřebuju v těchto oblastech: osobní hygiena, pomoc s jídlem, doprovody k lékařům, pomoc s oblékáním nebo při manipulaci s mechanickým vozíkem. V dětství jsem navštěvoval rehabilitační stacionář, základní školu a pak jsem studoval na střední škole obor košíkář. Po vystudování střední jsem už doma a snažím se být velmi aktivní a společenský. Rád navštěvuji divadlo, kino, kamarády, různé přednášky a kulturní akce.”
„Od mého narození se o mě stará moje maminka. Nástupem dospělosti mám potřebu žít samostatnější život a tím jí odlehčit, začíná totiž mít také zdravotní problémy (bolesti zad, astma). Chtěl bych žít plnohodnotný život a uplatnit se na trhu práce a stále se rozvíjet. K tomu všemu však potřebuji službu osobní asistence.”
Kuba i Jiřík potřebují celodenní péči. Asistenční služby jsou pro jejich rodiny ohromnou a mnohdy i nezbytnou pomocí, ale bohužel i luxusem, který si z vlastních zdrojů nemohou dovolit.
